HISTORIE KOŘENÍ A BYLINEK 2

d svého vzniku se ţivot na Zemi řídí všemocnými zákony přírody. Podle nich vše vzniká, rozvíjí se i zaniká. Ţivé organismy se řídí pudy a geneticky zděděnými podněty. Zvířata se umějí vyhnout jedovatým rostlinám, a kdyţ jsou nemocná, umějí uţívat některé rostliny a minerály. Podobně se v souladu s přírodou vyvíjel i člověk, který svojí rozumovou činností dokázal tento proces samoléčení rozvíjet, objevovat nové léčivé rostliny, odevzdávat zkušenosti svým druhům, ale hlavně dalším generacím. Vţdy se našli jedinci, kteří to ovládali lépe, a tak, ještě dávno před vznikem písma, se ze samoléčitelů stávali první lékaři. Svazky léčivých rostlin našli paleontologové mezi zkamenělými zbytky našich neandrtálských předků.
Písemná „paměť― lidstva sahá do starého Egypta, odkud pochází první doklad o pouţití rostliny jako léčivého prostředku, datovaný do necelých tří tisíciletí před naším letopočtem. V tomto období se vynořuje z hlubin starověku první „zázračný lékař― Imhotep. Jak plynul čas, přibývalo údajů o dalších významných lékařích. Zakladateli staročínské medicíny jsou dva soupeřící císaři – „ţlutý― Chuang II. a „červený― Sen nung, kteří uţ v 27. století před n. 1. sbírali léčivé rostliny a léčili bylinkovými čaji. Bylinkářstvím se v 10. století před n, l. zabýval i slavný ţidovský král Šalamoun, jehoţ herbář obsahoval prý aţ tři tisíce rostlin. Ve starém Řecku působil ve 12. století před n. 1. „bůh lékařství― Asklepios. Své pacienty léčil komplexní metodou, podobnou dnešním koupelím. Po něm přišel „otec lékařství― Hippokrates (460-370 před n. 1.). Jeho zásada, ţe neléčí lékař, ale příroda, platí dodnes. Zakladatelem staroindické medicíny byli v 6.-8. století před n. 1. lékaři Šašruta a Čaraka. Od nich pocházejí první údaje o chirurgii, ale i potřebě správné výţivy, kdyţ tvrdili, ţe pro nemocného je velmi důleţité, co a jak jí. Lékařskou vědu starého Říma reprezentuje lékař řeckého původu Dioscurides, který kolem roku 60, uţ našeho letopočtu, vydal první knihu o léčivých rostlinách s popisem přibliţně šesti set rostlin. Po něm následoval Galenos (129-200), který kromě geniálních chirurgických výkonů léčil i bylinkami.
Sloţité směsi z mnoha léčivých rostlin se po něm dodnes nazývají galenika.
V raném středověku se lékařství přestěhovalo do klášterů, kde setrvalo prakticky aţ do konce tohoto období. Prvními takovými lékaři byli v 3. století Kozma a Damián, po nich Benedikt z Monte Casina, zakladatelé tzv. klášterní medicíny. Její významnou představitelkou byla abatyše Hildegarda z Bingenu (1098-1179), jejíţ obsáhlý herbář tvořil základní lékařskou literaturu budoucích staletí. Středověkou medicínu si nemůţeme představit bez díla Kánon lékařství z 11. století od arabského lékaře Avicenna, který později ovlivnil i evropské lékaře. Na jeho učení
Page 9 of 158
reagoval Paracelsus (1493-1541), autor učení o tzv, signatuře, coţ znamená, ţe rostliny uţ svojí barvou, tvarem a podobností s jednotlivými lidskými orgány naznačují své léčebné uplatnění. Tedy ořech, podobný mozku, léčí mozek, ţluté rostliny ţlučník a-pod. Nejvýznamnějším dílem středověku se však stal v roce 1557 kniţně vydaný herbář Petra Ondřeje Matthioliho.
Éra novověku přinesla další významné léčitele. Na Slovensku k nim patří mnich fráter Cyprián, který působil v Červeném klášteře u Dunajce a kněz Juraj Fándly, autor první slovenské knihy o bylinkách, která vyšla pod názvem Zelinkář v roce 1793. Jejich následovníky byli další významní bylinkáři, ale i vědci a publicisté zabývající se léčivými rostlinami. Z jejich velkého počtu si připomeňme české lidové bylinkáře Karla a Váňu, legendárního léčitele Jana Mikoláška, fytoterapeuty-publicisty Josefa A. Zentricha a Ing. Jiřího Janču. Z Francie jsou u nás známí bylinkáři Maurice Messéqué a Leclerc, z Německa propagátor vodních kúr Sebastián Kneipp, MUDr. R. F. Weiss, Franziska von Au, Barbara a Petr Tehissovi. Z Rakouska je to populární lidová bylinkářka Maria Tre-benová. Na Slovensku se léčivým rostlinám věnoval světoznámý pěstovatel Jozef Angelli, propagovala je autorka bylinkových atlasů
Eudmila Thurzovi Současnost reprezentují farmakognoz a autor Příručního atlasu léčivých rostlin a lesních plodů, naší nejrozsáhlejší publikace o léčivých rostlinách, dr. Jaroslav Kresánek, fytoterapeut MUDr. Karol Mika, Eva Mošovská, dr. Ferdinand Gašpierik a mnozí další.
S rozvojem vědy v 19. a 20. století se oficiální medicína a bylinkářství čím dál tím více rozcházejí, i kdyţ nové chemicky vyrobené syntetické léky vznikají na základě rozborů osvědčených rostlinných léků. Lékařská věda jde mílovými kroky dopředu a bylinky se dostávají na okraj zájmu. V druhé polovině 20. století a na přelomu milénia však nastává renesance bylinek, jako reakce na negativní vlivy nadměrného uţívání syntetických léků. Staré, staletími ověřené recepty a bylinky o-pět nacházejí uplatnění. Uţ ne jako hlavní léky, ale jako zdraví podporující výţivové doplňky, preventivní prostředky, na podpůrnou léčbu, ale i na domácí léčení trávicích, chřipkových a dalších kaţdodenních onemocnění.

Co obsahují bylinky

CO VŠECHNO KOŘENÍ OBSAHUJE?
Alkaloidy – Působí na centrální nervovou soustavu, mohou zklidňovat, nebo dráţdit, zmírňovat, nebo naopak zvyšovat bolest. Často jsou vysoce toxické, ale jsou i účinnými léky. Najdeš je například v pepři, pískavici, paprice, černuši nebo puškvorci.
Glykosidy – Podporují chuť k jídlu, zklidňují dýchání a regulují srdeční činnost, některé mají například i močopudné účinky nebo uvolňují křeče. Najdeš je ve skořici, hřebíčku, zázvoru, muškátu, badyánu, jalovci, šafránu a dalších.
Saponiny – Látky ve větším mnoţství jedovaté. Mírně dráţdí sliznice trávicího traktu. V malém mnoţství mají močopudný a protizánětlivý účinek. Zlepšují vykašlávání a rozpouští hleny. Saponiny obsahuje tymián, černuše, brutnák, pískavice, majoránka a další koření.
Hořčiny – Tyto hořké látky řadíme do glykosidů. Ovlivňují zejména činnost trávicího traktu, podporují tvorbu slin, ţaludečních šťáv, střevní peristaltiku, zlepšují chuť k jídlu a usnadňují tělu vstřebávání bílkovin. Jsou obsaţené například v zázvoru, majoránce, puškvorci, levanduli, chmelu.
Flavonoidy (=bioflavonoidy)
Mezi tyto látky patří třeba kvercetin, rutin nebo hesperidin. Zdrojem je třeba routa nebo albedo (bílá část plodu mezi duţinou a slupkou) citrusů. Pomáhají proti lomivosti kapilár, kornatění tepen i vysokému krevnímu tlaku.
Silice (éterické oleje) – Velmi různorodá skupina látek. Ovlivňují dýchání a trávení, ničí bakterie, mají močopudný účinek, ale také tlumí činnost nervového systému. Jsou obsaţené v hluchavkovitých rostlinách, v mátě, mateřídoušce, tymiánu. Také ve fenyklu, chmelu, kmínu a v citronové kůře, skořici, zázvoru, badyánu a mnoha dalších kořeních
Vitamíny – Zvyšují výkonnost a odolnost proti nemocem. V „zeleném koření― (natích) je obsaţen především vitamín C, A, skupina vitamínů B. Sušení výrazně sniţuje obsah vitamínů, stejně jako vaření, proto se doporučuje dávat natě aţ do hotových pokrmů. Vitamín C obsahuje křen, petrţelka, kopr, paţitka, libeček, cibulová nať, kopřivy a mnoho dalších. Vitamíny skupiny B jsou obsaţeny v naťových kořeních a v cibuli. Vitamín A najdeš v nati celeru, petrţele, kopru i cibule, dále třeba v řeřiše.
Fytoncidy – I v malém mnoţství mají schopnost ničit některé choroboplodné zárodky – viry, bakterie a plísně. Některé pomáhají odstranit i střevní parazity. Sušením se neničí. Fytoncidy obsahuje cibule, česnek, křen, koriandr, rozmarýn, a najdeš je také ve chmelu, hořčici nebo tymiánu.
Třísloviny – Látky působící proti průjmu, krvácení nebo nadměrnému pocení. Mají antivirové a antibakteriální účinky. Najdeš je v bazalce, yzopu, saturejce, majoránce a dalších kořeních.
Barviva – Příkladem těchto látek je například chlorofyl, který je obsaţený v zelených natích a má antibakteriální účinky, nebo jiţ dříve zmíněné flavonoidy.
Slizové látky – Tento druh látek má schopnost bobtnat ve střevech, čímţ způsobuje mírně projímavý účinek. Chrání sliznici zaţívacího traktu před dráţdivými látkami. Jsou obsaţené v brutnáku, puškvorci, v pískavici nebo ve skořici.

HISTORIE KOŘENÍ A BYLINEK

V dobách dávných byly bylinky a koření velmi luxusním zboţím, vyhrazené jen bohatým a mocným. Dnes je naštěstí všem dostupné, ale přesto zůstává nepostradatelnou součástí vaření s nedostiţným zdrojem vůní a chutí, bez nichţ by bylo jídlo velmi fádní. Pouţívání koření v kuchyni je především otázkou chutí, ale tyto ingredience byly odedávna ceněny i kvůli léčebným schopnostem. BYLINKY, KOŘENÍ A RAKOVINA Asi netušíte, ţe malé zelené bylinky a barevné koření mají takovou moc a sílu poprat se s nejzákeřnější chorobou této doby. Je to opravdu fascinující, ale je to tak. Nádorové buňky nemají kořeněná jídla vůbec rády! Mezi pozoruhodné vlastnosti bylinek a koření patří vysoký obsah protizánětlivých látek, které jsou schopny brzdit zánětlivé procesy v buněčném prostředí, kde se nádorové buňky nacházejí. Jednoduše řečeno díky protizánětlivým a protinádorovým účinkům blokují bylinky a koření progresi nádoru. Ptáte se, které to jsou? Nebudu vás více napínat! Kurkuma, zázvor, chili, hřebíček, to jsou naši hrdinové.
Koření podporuje spalování toxinů a zajišťuje, aby se živiny z pokrmu vstřebaly do organismu. Koření však také mění vlastnosti potravin tak, že se stávají lehce stravitelnými.

Otče náš text

Otče náš, jenž jsi na nebesích,

posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny,

jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení,

ale zbav nás od zlého.

Amen.

Latinsky:

Pater noster, qui es in cælis,

sanctificétur nomen tuum;

advéniat regnum tuum;

fiat volúntas tua, sicut in cælo

et in terra.

Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie;

et dimítte nobis débita nostra,

sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris;

et ne nos indúcas in tentatiónem;

sed líbera nos a malo.

Amen.

Zdrávas Maria - Ave Maria

Zdrávas, Maria, milosti plná,

Pán s tebou;

požehnaná ty mezi ženami

a požehnaný plod života tvého, Ježíš.

Svatá Maria, Matko Boží,

pros za nás hříšné

nyní i v hodinu smrti naší.

Amen.

Latinsky: 

Ave, Maria, gratia plena, Dominus tecum. Benedicta tu in mulieribus, et benedictus fructus ventris tui Jesus. Sancta Maria, Mater Dei, ora pro nobis peccatoribus nunc et in hora mortis nostrae. Amen.

Rozbor modlitby: Zdrávas Maria (známé také v latinské verzi Ave Maria) je jedna ze základních modliteb katolické církve, oslovující Marii, matku Ježíše Krista.

Text modlitby sestává ze dvou částí: První část tvoří slova, kterými Marii oslovil archanděl Gabriel při Zvěstování (L 1,28) a připojené požehnání, které pronesla sv. Alžběta při Navštívení Panny Marie (L 1,42). Tato část je užívána od 11. století v modlitbě hodin a v menších pobožnostech. druhá část je v 15. století připojená modlitba, jež obsahuje prosbu o přímluvu za odpuštění hříchů a podporu v hodině smrti.

Poprvé se vyskytla v textu Girolama Savonaroly Výklad Ave Maria (Esposizione sopra l’Ave Maria) z roku 1495 a rychle získala oblibu. V roce 1566 byl dodatek oficiálně schválen tridentským koncilem. Text Zdrávas Maria patří po Otčenáši k nejčastějším katolickým modlitbám. Spolu s Otčenášem a dalšími modlitbami jsou součástí růžence, Zdrávas Maria je také součástí mnoha jiných modliteb (např. Anděl Páně).

První část modlitby je spojením dvou úryvků z Lukášova evangelia, oslovení Panny Marie archandělem Gabrielem (L 1,28) a požehnání (L 1,42). Novozákonní text zní takto (v českém ekumenickém překladu, v českém prostředí je pochopitelně modlitba známa v mírně odlišné verzi): Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou. (L 1,28b)

Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.(L 1,42b) Adresování modlitby Panně Marii je nezbytnou úpravou. Tomáš Akvinský ve svém komentáři poznamenává, že slovo „Maria“ v první části je jediné, ve kterém se modlitba odchyluje od biblického textu.

Nápis Ave Maria na kapli Panny Marie Šancovské na Vyšehradě v Praze. Až v 15. století byla k modlitbě připojena druhá část. Poprvé se vyskytla v textu Girolama Savonaroly Výklad Ave Maria (Esposizione sopra l’Ave Maria) z roku 1495 a rychle získala oblibu. Savonarola (později exkomunikovaný a popravený pro svou kritiku papeže Alexandra VI.) však vycházel z dřívější tradice, obdobné prosby se k modlitbě přidávaly v lidové zbožnosti v průběhu 15. století, podobný doplněk (bez „nyní i v hodině smrti naší“) je doložen z francouzské modlitební knihy z roku 1493 a z dalších textů.[1] V roce 1566 byl dodatek oficiálně schválen tridentským koncilem tím, že byla modlitba v této podobě připojena do Katechismu tridentského koncilu.

Současný oficiální latinský text s vyznačenými délkami zní tedy takto: Avē Marīa, grātia plēna, Dominus tēcum. Benedicta tū in mulieribus, et benedictus frūctus ventris tuī, Iēsus. Sancta Marīa, Māter Deī, ōrā prō nōbīs peccātōribus, nunc et in hōrā mortis nostrae. Āmēn

Spiritual Songs: Gregorian Chant in Sleeping Music

Hrozně ráda poslouchám gregoriánské chorály. Zde přidávám tento link, je to mezi relaxační hudbou a možná i druhem binaural hudby. Pomáhá mi to navodit tu správnou duchovní meditativní atmosféru.

Ježíš je pořád s tebou

Nádherné video, hodně mně uklidňuje, když vím, že nejsem sama. Hodně trpím na pocit samoty, ale když si vždy vzpomenu na Boha a představme si Boha, Ježíše, božskou lásku, energii všeho bytí jak chceme, je mi o něco lépe. Takové rodinné andělské křídla. Na druhou stranu, mi pomáhá takové chování i k tomu, abych byla lepším člověkem a neubližovala sobě a nebo ostatním.

Cesty Boží ...

Už jsem dlouho nenapsala nic do svého deníčku zde na blogu Duše světa. né že bych neměla čas, já se stále na něco vymlouvám, vždy se najde něco důležitějšího. No i nu prostě nebyl čas. nedávno jsem si říkala, jak ty Boží cesty jsou zajímavé, kam nás vedou, kam dovedli.

já jsem se narodila před 35 lety v Chomutově, kde jsem nevyrůstala, ani nežila. jako dvouleté holčička jsem byla v adopci, byla jsem rodičům odebrána. Nebyla jsem sama a měla jsem ještě bratra a sestru, to jsem věděla od mala, ale vyrůstala jsem jako jediné dítě v pěstounské péči, než si matka adoptovala ještě druhé cizé dítě, semnou nebiologické . Nikdy jsem rodinu nevyhledávala, ale netvrdím, že jsem skrytě nikdy nechtěla. Každopádně s dobou facebooku a sociálních sítích jsem si troufla vyhledat svojí starší sestru Aničku. Anička je o pouhé dva roky starší. Našla jsem. Odvážila jsem se a napsala jí, ....

Dnes si píšem a voláme na skype, sestra se má dobře. Dnes už tedy ano. Žije 15 let v Něměcku v Hamburgu, má 13 letého syna Benneta, má psy a kočky, pracuje jako zdravotní sestřička. Posíláme si fotky, koukáme na sebe, a pořád si povídáme. Máme si toho tolik co říct. Jsem na ní hrdá. je nádherná, krásná fyzicky i psychicky. Jsme si tak podobný :-)

Snad v jedné věci si podobný si nejsme, je smířená s rodiči, že to byli alkoholici, a že jsme vyrůstaly od rodičů. Já jsem se s tím nějak vnitřně nevyrovnala. Jsem ráda, že mě nevychovávali, ale i tak je ve mě velká křivda a těžko se mi zapomíná, odpouští. Každopádně jsem ráda, že jsme se našli :-) Plánji navštívit jí v Hamburgu, třeba né hned, ale časem. Cesty Boží, .... nikdo je neznáme dopředu, a i když někdy dokážu nahlédnout do karet cizím lidem, sama sobě jsem si tohle nikdy nepoukázala. Jsem ráda, za vše co mi do života přichází, a je mi zkušeností. Jsem ráda, že mi Bůh mojí sestřiku našel . Děkuji

Jsem sluha dvou pánů?

Vykládám karty, cikánské i taroty a hodně lidí mi řeklo, že nemohu, když věřím v Boha. Né nadarmo se říká kartám, čertovi obrázky. Já vám to povím asi takhle. Vykládám karty a neberu to za nic čarodejného, zajímám se o bylinkářství, léčitelství, alternativní medicínu a celkově se ráda zajímám o cizé tradice, kultury a víru. Každý má nějakou víru. Věřím v Boha a věřím, že mně Bůh miluje. Modlím se, chodím i do kostela (né na každou mši), ale chodím. Bůh je to jediné v co věřím, ale o, že se zajímám o literaturu, o kulturu, historii, na tom nevidím nic špatného. Nikomu tím neškodím. Spíše naopak.

Třeba jednou budu jiného názoru,ale zatím věřím v toto: Bůh miluje všechny své děti.

Víkend ve víru magie

O víkendu jsem měla důležitou návštěvu, říkám důležitou protože to pro mě byla velmi cenná návštěva. Přišla moje kamarádka se svým synem, můj i její syn si hrály v dětském pokoji a my dvě holky dospělé jsme čarovaly, To tak nazývá můj přítel, vykládání karet a vše kolem toho nazývá čarování.

Stihli jsme toho opravdu hodně :-) Neživím se tím, hlavně se tím bavím a relaxuji u toho, beru tarot karty jako meditace a poučení sama sebou. Oživily jsme tarot karty a také kyvadlo. Kamarádka je pro mě velmi cenným darem, tuto osůbku mám velmi ráda. Je věřící jako já, věří ve všechny formy křesťanství a víry, je to velmi sečtělí člověk. Rádi si vyměnujeme názory, hlavně co se týče víry. Nemyslím tím, že se hádáme, ale každá máme nějaký názor a rádi se o něj spolu podělíme. Většinou máme velmi stejné názory.

Přátelé jsou fajn, těším se, až zase bude nějaká volná chvilka a my dvě se uvidíme :-)

Kdybyste měli někdo zájem o výklad z tarotových či afirmačních karet, můžete nahlédnout na můj blog http://ceskytarot.blog.cz/

Ranní káva, Bůh a sláva

Středy mám zatím úplně volné v práci a zatím mně to i tak vyhovuje, tedy opravdu jen zatím, protože syna, který je ve druhé třídě chodí zatím pouze na individuální výuku, protože v lednu ho srazilo auto a měl krvácení do mozku. Po třech měsících se teprve dostal do školy.

Středu si většinou dopřeju pro sebe a své zájmy, hledání nové práce, či nějaké brigády hledám. Občas si sednu a napíšu nějaký článek na blog a nebo se stihnu i podívat na nějaký film. Udělám si kávu a je mi fajn. Mohu se věnovat sama sobě a to je také důležité. Věnovat se svému já. Pečovat o sebe.

Momentálně pracuji na svém druhém blogu, který se věnuje pouze výkladu snů, tarotu, run, kyvadélka. Můžete se na mně obracet o radu ať už v životě řešíte cokoliv, mohu Vám pomoci. Stačí jen kontaktovat. Věnuji se výkladu a věštbám, více ale už na samotném blogu zde

Užijte si dnešek, venku začíná Jaro :-)

Bible verzus Darwin dokument

Opravdu překrásný dokument o dvou názorech na Boha a vznik života. A jak vznik světa vidíte Vy? Na světe bude stále panovat názor, že svět vznikl vývojem a nebo, že svět vznikl rukou boží. Je jen na každém z nás čemu budeme věřit. Důležité je, že tu jsme, že žijeme. Všechno se vyvíjí a vše nějak vzniklo.

Bible online

Pro všechny, kteří by si chtěli číst Bibli online na internetu aniž by museli něco stahovat a nebo draze kupovat. Našla jsem tento odkaz, pokavaď Vás zajímá jenom různé pasáže, řádky, můžete si je vyhledat velmi jednoduše .... dle slovního výrazu.


odkaz zde

Bible - Dokument o Bibli - dokument o nejčtenější knize světa

Velmi zajímavý dokument o nejčtenější knize světa. Moc pěkný dokument, doporučuji. Dokument je z roku 1995 USA. Celý dokument Vám velmi dobře popisuje o čem vlastně tato kniha je, jak číst správně texty, jak si vysvětlovat věty, o osobách psaných v Bibli, vysvětlení o Novém a Starém zákoně, atd. Určitě si tento dokument zkoukněte, je opravdu zajímavý.

Svaté město Jeruzalém

Jeruzalém je posvátným místem pro tři hlavní monoteistická náboženství - islám, judaismus a křesťanství. Zároveň je ale také místem, kde se zrodily jedny z největších problémů současného světa.

 Jeruzalém (hebrejsky יְרוּשָׁלַיִם‎‎, zvuk Jerušalajim, arabsky القُدس‎‎, zvuk al-Kuds) je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 829 900 obyvatel (údaje z konce roku 2013). Izrael a Palestina považuji Jeruzalém za své hlavní město, většina států však jako hlavní město Izraele uznává Tel Aviv-Jaffa. Jeruzalém se nachází v Judských horách na hranici úmoří Středozemního a Mrtvého moře na okraji Judské pouště. Současný Jeruzalém se rozrůstá daleko za hranicemi Starého Města. Historie města sahá až do 4. tisíciletí př. n. l. a činí tak z Jeruzaléma jedno z nejstarších měst na světě.



 článek je delší a tak více je pod perexem článku, děkuji

Jaké Evangelium máte nejraději? Já to Lukášovo.

Asi nejlepším evangeliem podle mého názoru je to Lukášovo. Více můžete shlédnout ve filmu v odkazu, které je na Youtube.

Kam vede Vaše cesta?

Je mi přes třicet a někdy hodně tápu kam patřím a kdo jsem, proč tu jsem. Vždy jsem se nějak hledala a hrozně dlouho mi trvalo najít nějakou cestu. Jsem člověk, kterého baví mnoho věcí od sportu až esoteriky, atd. Někdo ten správný směr nikdy nenajde, protože má mnoho zájmů a když se Vám v nich dokáže udržet směr a baví vás stále je těžké se rozhodnout pro jednu jedinou věc. 

celý článek nalezneš pod perexem, děkuji :-)

VČEREJŠÍ DĚTI - je možné uzdravit své minulé životy?

Jenny žije se svým manželem a synem ve Spojených Státech. Je těhotná a začíná mít velmi živé sny o irském městečku s velkým kostelem. Svěří se své matce a ta jí ukáže obrázky, které malovala, když byla dítě. K jejímu úžasu jsou plně totožné s jejími sny. Je možné, že si Jenny začíná vzpomínat na svůj minulý život?

Jenny Coleová žije se svým manželem a synem ve Střední Americe. Je těhotná a začíná mít velmi živé sny o malém městečku, které má velký kostel. Svěří se své matce a ta jí ukáže nějaké obrázky, které namalovala, když byla dítě. K jejímu úžasu jsou úplně identické s jejími sny. Jenny a její matka začnou pátrat a zjistí, že příběhy které se jí zdají se odehrávaly v malém irském městečku v 30-tých letech našeho století. Jenny proto odchází do Irska, aby poodhalila tajemné vize. Rodinu hledá podle jména, až potká stařečka, který jí vše potvrdí. Jenny je přesvědčena, že v minulém životě byla jeho matkou. Film je založen na pravdivém příběhu, který nás nutí se zamyslet nad možností reinkarnace.

více naleznete pod perexem, děkuji

PRAMEN ŽEN - inspirující příběh o ženské solidaritě

Děj filmu nás zavádí do malé vesničky kdesi mezi severní Afrikou a Arabským poloostrovem. Ženy zde chodí pro vodu k prameni, který se nachází vysoko v horách, zatímco muži klábosí a pokuřují vodní dýmky v místní kavárně. Tuto nerovnou tradici hodlá zlomit mladá Lejla, která navrhne ostatním ženám zahájit "stávku v lásce". Film je moderním zpracováním Lysistraty od řeckého dramatika Aristofana.

odkaz na Čsfd zde

Zrovna nedávno jsem dávala typ mé kamarádce na film Náš domov - duchovní, spirituální fílm, o tom co nás čeká po smrti, o sílě karmě,... a naoplátku kamarádka mi dala odkaz na film, který je na Youtube Pramen žen.

celý článek naleznete pod perexem, děkuji

Kladivo na čarodejnice - Václav Kaplický

Kladivo na čarodějnice je historický román Václava Kaplického z roku 1963 podle kterého natočil režisér Otakar Vávra stejnojmenný film.

Když jsem se poprvé dostala ke knize Kladivo na čarodejnice bylo mi asi 17, 18 let. A byla to spíš taková školní nutnost. Popravdě ač jsem ráda četla v tu dobu sem nějak nebyla připravená tohle číst a ani třeba shlédnout, měla jsem ráda růžovou barvu, a můj pokojík byl olepený hudebními skupinami. Číst Kladivo na čarodejnice bylo pro mně asi jako kdybych měla sundat svojí růžovou a vzít si na nohy vojenské kanady a jít do boje. Ke knize jsem se i přesto vrátila, ať už to patřilo k matuře a nebo později na dalším studiu. Dnes už se k této knížce vrátím z jaké si zvědavosti a utvořením pohledu na tehdejší církev.

Církev a fanatismus církve byl opravdu šílený, krutý a nesmyslný, asi jako fanatismus muslimů v Islám. Jsem věřící ale tohle tvrdě odsuzuji, bohužel byla taková doba. Neomlouvám to, to vůbec ne. Jen lidi neměli takové informace jako jsou dnes, názory, myšlenky se mění. Lidi duševně rostou.

Největší strach

Největší strach nemáme z toho, že jsme neschopní. Největší strach máme z toho, že jsme nepřemožitelní. Je to naše světlo, ne temnota, co nás nejvíc děsí. Hrou při zdi světu neposloužíte. Není nic osvíceného na tom, když se budete krčit, aby se lidé kolem cítili lépe. Byli jsme stvořeni, abychom zářili. Není to jen v někom z nás, je to v nás všech, a když dovolíme našemu světlu zazářit, nevědomky tím dáváme možnost ostatním učinit totéž. Když se zbavíme vlastního strachu, zbavíme tím navždy strachu i ostatní.

 

 

Zákon přitažlivosti - Příběh Nemocniční pokoj

Nádherný příběh k malému zamyšlení.

Dva těžce nemocní muži sdíleli stejný pokoj v nemocnici. Jeden musel celé dny trávit upoutaný na lůžko, toho druhého na hodinu denně posadili, aby se mu dostala voda z plic. Protože oba trávili v nemocnici dlouhou dobu, spřátelili se a povídali si o svých životech, rodinách a zájmech.

 

Každý den odpoledne, když se jeden z nich na onu hodinu posadil, přerušili běžnou konverzaci a muž svému příteli popisoval, co všechno je z okna vidět a jak vypadá svět tam venku.

Popisoval pohled na nádherné jezero s kachnami, labutěmi a dětmi, které si hrály na břehu s modely lodí. Milenci občas kráčeli mezi květinami a užívali si krásný pohled na město.

Jednoho dne šel kolem průvod. Muž zavřel oči a představoval si tu krásu, kterou mu spolubydlící tak barvitě líčil.

Mezi tím ubíhaly dny a týdny. Jednou přišla do pokoje zdravotní sestra, aby oba pacienty umyla. Muže u okna však našla mrtvého. Odešel pokojně a v tichosti během spánku.

Druhý muž zůstal v pokoji sám, a jakmile to bylo možné, poprosil sestru, zda by jeho postel nemohli posunout blíže k oknu. Sestra souhlasila a velmi rychle zařídila jeho přestěhování. Muž neváhal ani minutu, a přestože ho to stálo spoustu sil, posadil se, aby konečně viděl tu krásu venku.

Naproti okna však byla jen holá a špinavá zeď. Muž se optal sestry, co vedlo jeho zesnulého spolubydlícího k popisu tak nádherného světa, když se přitom díval jen na holou zeď. Sestra odpověděla, že muž byl zcela slepý a nemohl tak vidět ani tu zeď. "Možná vás chtěl jen povzbudit…", dodala.

Nezapomínejme, že život je dar. Může se nám nedařit, může nám být zle, ale v podobných situacích si uvědomíme, že už jenom to, že můžeme vidět, je neskutečný dar.

zdroj

Moje opilé roky

Být alkoholikem v 17 je snadné, naše přísně věřící rodina alkoholu neholdovala, vlastně doma jsem alkohol neviděla snad nikdy, snad ani na Vánoce a Velikonoce ne. Jen jednou od známích někdo donesl višňovou griotku a matka jí zavřela do našeho baru, kde leda byli staré slané tyčinky co se nedali jíst. Mimochodem tu griotku jsem vypila já a opila se přímo před matkou v kuchyni během pár minut. Touha po alkoholu byla mocná. Poprvé k alkoholu jsem se dostala až z příchodem na školu na novou školu po základní škole, kde jsme se všichni z dětských let na základce vrhli do něčeho jiného, nepoznaného, zajímavějšího a dobrodružnějšího.

 více článku pod perexem

Víra, Bůh a jak to mám já

Ahoj, nejdříve bych chtěla ve svém prvním článku na svém blogu něco málo napsat o sobě a o víře, o víře jak jsem začala věřit, či vlastně v co věřím a jak jsem se k tomu všemu dostala.

Jako dítě jsem byla vychovávaná v cizí rodině, v rodině do které jsem se nenarodila, ale přišla formou adopce. Tato rodina nebyla dobrá a ani špatná, ale byla velmi věřící a to tak, že já jako malé dítě jsem měla z Boha strach, představovala jsem si ho jako člověka, co dohlíží na všechny lidi na zemi dlouhým dalekohledem a trestá všechny co zhřeší. A hřích je naprosto všechno. Zažila jsem velmi tvrdou výchovu a dalo by se říct, že sice to byla výchova křesťanská tak napodobovala spíše radikální Islám.

více článku pod perexem ... 

Zajímavé knihy, které si nutno přečíst - Desatero božích přikázání od abd-ru-shina.

Někdy hledáme odpovědi na naše otázky a nedokážeme najít odpovědi, potřebujeme odpovědi a hledáme je. Zkuste si přečíst tyto zajímavé knihy. Třeba právě v nich najdete to co hledáte.

Desatero božích přikázání od abd-ru-shina.

Popis

Desatera Božích přikázání si většina lidí cení jako příkazů, které dal Bůh lidem pro život a na cestu ke spáse. Ale chápeme je vskutku v jejich plném významu? Abd-ru-shinův výklad nabízí hlubší pochopení Desatera. Tak například přikázání "Cti otce svého a matku svou" v jeho výkladu zní "Cti pojem otcovství a mateřství" a je příkazem pro rodiče, nikoliv pro děti. Bůh nemůže požadovat po dítěti, aby ctilo rodiče, kteří si cti nezaslouží. Požaduje však po rodičích, aby byli svým dětem pravými původci dětstvím, průvodci branou do dalšího života.

další knihy tohoto autora naleznete zde seznam